Dlaždice Alba v nově zrekonstruované koupelně pro Františka

V pátém díle jsme poznali Františka, který si s dvaceti tisíci v kapse dokázal najít skvělou práci, zařídit sirotčí důchod a z ušetřených peněz složit jistinu na hypotéku.

Tři roky po odchodu z instituce má svůj byt! Snaží se jej dát do pořádku vlastními silami. Nadšení má dost, na nábytek mu ale nezbývá. O svou biologickou rodinu přišel František v deseti letech. Babička i maminka zemřely, táta se léčí z demence a alkoholismu v psychiatrické léčebně, proto skončil v dětském domově. Tam získal nové zázemí, ale především novou velkou rodinu. A i když teď, ve svých 24 letech, bydlí od dubna poprvé sám, tuto rodinu neztratil: přihlásila ho do Mise nový domov. Františkova rodina je velká a soudržná. Nepojí je krevní pouto, ale hlavně František a jeho postoj k životu a k okolí.

V dětském domově si všechny získal svou povahou a odhodlaností rvát se s osudem dítěte alkoholiků, kteří se propili ke smrti a k demenci. Františkova druhá rodina sleduje, jak zodpovědně dnes přistoupil ke svému dospělému životu. A když viděli, že Františkovi nezbývají prostředky na rekonstrukci, rozhodli se pomoci.