Společnost LASSELSBERGER, s.r.o. se snaží vycházet z dobrých tradic značky RAKO a zároveň držet se světem krok v rozvoji moderních technologií a současného designu. Dobrá značka a respekt k jejím tradicím je svým způsobem nadstavba, která nám dává šanci odlišit se od průměru. Bohužel, tyto hodnoty jsou v dnešní době často ignorovány či cíleně opomíjeny. My jsme ale přesvědčeni, že návrat k tradicím, které dobrá značka reprezentuje, je jednou z cest, jak v současnosti obstát.

Značka RAKO je pro mne něco jako „rodinné stříbro“. Při restaurování v kavárně hotelu Imperial jsme byli rok ve stálém kontaktu s dílem kolektivního autora, který nám tu zanechal na mnoha místech svůj podpis „RAKO“. Dílo zde vytvořené před více než devadesáti lety se stalo součástí našeho kulturního dědictví.

Dnes žasneme, v jak obrovském rozsahu výtvarné invence a vysoké technické úrovně bylo RAKO už v době svého vzniku. Skutečnost, že už v počátcích rakovnická šamotka spolupracovala s nejlepšími výtvarnými umělci, jí vlastně zajistila nesmrtelnost. I pro mne bylo radostí restaurovat dílo, jehož autor nejenže žije, ale stále tvoří.

Přeji RAKU do dalších let tutéž mladistvou vitalitu, jakou mělo před 130 lety s tím, že se už naplnila slova jeho zakladatele Emila Sommerschuha o tom, že „předává potomkům díla z materiálů trvalých“, které dnes obdivuje celý svět.

akad. sochař Vojtěch Pařík

Hotel Imperial - Praha

V Praze, ulici Na Poříčí otevřel v roce 2007 po mnoha letech své brány i dříve proslulý hotel Imperial. Výjimečná podoba hotelu, ve své době nejmodernějšího v Praze, vznikla v roce 1914 díky spojení investora J. Koláře, který k jeho stavbě přistoupil poté, co prodal hotel Paříž na Novém Městě a Emila Sommerschuha, ředitele knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO). Zápis z roku 1913 vypovídá o tom, že se tito dva spoluautoři velkolepé myšlenky dohodli o vytvoření hotelu s výzdobou z materiálů trvalých s tím, že chtějí: „předat budoucím generacím dílo nepodléhající změnám času a ve stálých barvách“. Na základě této myšlenky vznikla hlavní část celého hotelu, kavárna v přízemí s originální keramickou výzdobou. Keramickou výzdobu provedla podle návrhů profesora dekorativního umění Jana Beneše (žáka J. Plečnika) v roce 1914 rakovnická šamotka, jejíž signaturu najdeme na jednom z centrálních reliéfů. Plastiky jsou od sochaře Josefa Drahoňovského a jsou jimi, kromě kavárny, vyzdobeny i další prostory. Celá výzdoba tvořená, mimo jiné, z mozaiky na stropě a z reliéfních ornamentů na sloupech navozuje atmosféru Egypta a Orientu, která dýchá i z rozměrných reliéfů umístěných ve vstupním vestibulu, jejichž hlavním motivem jsou figury lvů inspirované uměním Egypta a oblasti Středního a Blízkého východu. Za celou zakázku účtovala rakovnická keramička majiteli hotelu 70 000 korun, tedy částku v této době úctyhodnou.

V letech 2006 – 2007 se společnost LASSELSBERGER, jako nástupce tehdejší knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO), za odborného dohledu památkářů podílela na rekonstrukci tohoto unikátního keramického interiéru ve střední Evropě. Rekonstrukce obnášela čištění povrchu keramických obkladů, doplňování chybějící keramiky a hlavně náročnou výrobu replik i nové spárování.

Hotel Imperial_kavárna_celkový pohled na keramickou výzdobuHotel Imperial_kavárna_mozaikové stropyHotel Imperial_kavárna_luneta nad vchodemHotel Imperial_kavárna_monumentální sloupyHotel Imperial_kavárna_plastikyHotel Imperial_kavárna_keramická signaturaHotel Imperial_salonek_mozaikové stropyHotel Imperial_schodiště_mozaika

Obecní dům - Praha

Dokladem umu rakovnických keramiků je bezesporu výzdoba pražského Obecního domu, který představuje jednu z nejvýznamnějších staveb pražské secese. Autory projektu dokončeného v listopadu 1912 jsou architekti prof. Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Jeho sloh byl některými architekty považován za zastaralý, ale s odstupem téměř jednoho století je už tato stavba hodnocena jako jedinečně harmonické spojení architektonických a výtvarných stylů konce19. azačátku 20. století. Pro českou značku RAKO znamenají prostory Obecního domu živoucí „výstavní síň“, kde můžeme ještě dnes obdivovat originály keramických obkladů a dlažeb vyrobených v keramičce RAKO.

Místem, kde se v Obecním domě s rakovnickou keramikou můžeme setkat, je například hlavní schodiště do suterénu. Keramické obklady stěn jsou opatřeny dekorativními výplněmi, reliéfy a pohledy na starou Prahu realizovanými podle návrhů E. Hlavína. V suterénu na výzdobu schodiště navazuje dolní foyer s fontánkou obloženou keramickými obklady a s původní keramickou ornamentální podlahou. Uprostřed haly se otevírá vstup do Amerického baru, jehož stěny provedené v černých keramických obkladech jsou ozdobeny výjevy z venkovského života. V suterénu se rovněž nachází Plzeňská restaurace s třemi mozaikovými keramickými obrazy od J. Obrovského na téma „České žně“, „Junák“ a „Děvče“. Na protilehlé straně haly nemineme vinárnu s dochovanými původními dřevěnými obklady včetně vsazených reliéfních keramických obkladů a zrcadel. V neposlední řadě najdeme historické keramické originály i v 1. patře v salonku Boženy Němcové, který má v nice s mozaikovým obkladem fontánu podle návrhu O. Polívky, jejíž keramický pylon zdobí drobná glazovaná soška Boženy Němcové.

Obecní dům_exteriérObecní dům_chodba_suterénObecní dům_chodba_suterénObecní dům_schodištěObecní dům_interiér    Obecní dům_podlahaObecní dům_Plzeňská restauraceObecní dům_Plzeňská restaurace

 Vila Tugendhat – Brno

Společnost LASSELSBERGER, s.r.o. vyrobila v rámci druhé rekonstrukce brněnské vily Tugendhat repliky původních obkladů RAKO. Cílem architektů, restaurátorů keramiky a výrobce značky RAKO bylo maximální přiblížení se původnímu vzhledu a technickým parametrům obkladových výrobků.

Manželé Grete a Fritz Tugendhatovi si na přelomu dvacátých a třicátých let nechali v Brně postavit jednu z nejkrásnějších funkcionalistických staveb na světě. Vila Tugendhat, v roce 2001 zapsaná do seznamu kulturního dědictví Unesco, určila v minulosti nový rozměr moderního bydlení. Vilu manželů Tugendhatových navrhl v letech 1928 – 1929 architekt Ludwig Mies van der Rohe. Jde o unikátní umělecké dílo, které bylo postaveno díky tehdy nejmodernějším technologiím s využitím ušlechtilých materiálů. Poprvé v dějinách privátní architektury byla ve vile využita ocelová nosná konstrukce v podobě sloupů křížového půdorysu. Neobvyklé bylo i technické zázemí, teplovzdušné vytápění a chlazení, elektrické spouštění oken, fotobuňka u vstupu. V interiérech jsou vzácné materiály – onyx z Maroka, italský travertin, dřeviny z jihovýchodní Asie. Investice domu byla tehdy oceněna na 5 milionů korun, což v té době stálo např. třicet rodinných domů. Manželé, Židé, ve funkcionalistické vile bydleli pouze osm let, do té doby než ji byli nuceni před válkou opustit. Do vily se už nikdy nevrátili. Vila byla na konci války poškozena bombardováním, stěny byly rozbity, mobiliář byl buď zničen nebo odcizen. Půvab vily se rozplynul. Později se z vily stala taneční škola a po zestátnění dětské rehabilitační středisko. Větší rekonstrukce vily proběhla v osmdesátých letech. Bohužel, v té době se na renovaci podepsala nepříznivá finanční a politická situace. Po obnově sloužila vila k reprezentaci a města, veřejnosti nebyla přístupná. Po roce 1989 byla vila krátce zpřístupněna, ale zůstala vládním objektem. V letech 2010-2012 proběhla druhá památková restaurace vily. Projekt zpracovalo sdružení tří architektonických ateliérů s cílem o maximální návrat k původnímu stavu vily.

Tugendhat nyní… Z předsíně mezi pokoji pana Fritze a paní Grety je přístupná koupelna s WC v rodičovské části. Původní obklady a zařizovací předměty byly odstraněny již v osmdesátých letech 20. století a tehdy je nahradily typové běžné výrobky. V rámci druhé obnovy firma LASSELSBERGER, s.r.o. uchopila výzvu vyrobit repliky původních obkládaček a dlaždic RAKO a vstoupila do jednání se zástupci architektů a restaurátorů keramiky s cílem maximálního přiblížení se k jejich požadavkům na vlastnosti a vzhled nových obkladových výrobků. Repliky keramických obkladů RAKO jsou nyní ve vile všudypřítomné. Naleznete je v obou koupelnách, kuchyni, spíži, kotelně. Jedinou místností, kde se dochovaly původní obklady, je místnost na kožichy.

Vila Tugendhat_exterierVila Tugendat_1.patro_hlavní obývací místnostVila Tugendat_1.patro_hlavní obývací místnostVila Tugendat_2.patro_koupelna rodičůVila Tugendat_2.patro_koupelna dětíVila Tugendat_technické zázemí_temná komoraVila Tugendhat_technické zázemí_protimolová komora

Fotogalerie_Vila Tugendhat (zip, 5 MB)

Bauerova vila – Libodřice u Kolína

Veřejnosti je zatím málo známá realizace z keramických obkladů RAKO v Bauerově vile v Libodřicích u Kolína. Rakovnická keramička zde vybavila koupelny tehdy vysoce moderní a avantgardní kubistické vily, která se otevřela veřejnosti v roce 2008 jako unikátní galerie kubistického designu. RAKO navázalo na svou tehdejší práci vytvořením pěti druhů replik keramických obkladů ve formátu 14,7x14,7 cm vytvořených přímo v oddělení interního vývoje v rakovnickém výrobním závodě společnosti LASSELSBERGER. Podle vzorků nalezených ve vile byly jako přesné repliky vytvořeny tři druhy hladkých bílých obkládaček s jednou či dvěma klopenými hranami a nově vyvinutou glazurou odpovídající původnímu originálu. Dále rakovničtí keramici znovu po 90ti letech vytvořili repliku původních reliéfních obkládaček s barevným a zlatým dekorem. Autor díla Václav Vágner z vývojového oddělení, který se „podepsal“ pod tyto repliky starých dlažeb dodává: “Pro tento typ obkládaček byl vyvinut a vyroben speciální lisovací přípravek, pomocí kterého byly obkladačky ručně lisovány na laboratorním lisu. Rovněž jsme vyvinuli novou glazuru, podle receptury Ivana Brotánka, barvy a následně obtisky se základním květinovým dekorem, který byl po výpalu domalováván pro zachování dokonalého charakteru ruční práce. Ručně bylo nanášeno i zlato na reliéfní rámeček těchto obkládaček. Pátým typem nově vyvinutých replik se staly ručně lisované reliéfní pásky zdobené černou a bílou glazurou.„

 Bauerova vila_celkový pohled_exteriérBauerova vila_interiér_koupelnaBauerova vila_koupelna_replika RAKO

Lázně Amalienbad – Vídeň

Díky lázním Amalienbad se před více než 80-ti lety dostalo Vídni architektonického skvostu s jedním z nejvýraznějších interiérů svého druhu. Amalienbad byl vystavěn po vzoru antických římských lázní s bohatě zdobenými interiéry ve stylu art-deco s množstvím zdobných detailů. Přestože velká část architektonicky cenných prvků a designově propracovaných obkladů byla zničena během  2. světové války, původní podoba interiéru ve foyer, hlavním bazénu a sauně zůstala téměř zcela zachována. Právě dámská sauna lázní Amalienbad dodnes láká svou svěží atmosférou. Architekti Karl Schmalhofer a Otto Nadel zde nechali zdi i podlahy obložit barevnou mozaikou RAKO. Sauna doplněná malým kulatým bazénem s teplou vodou je dnes považována za jedinečné dílo především díky dnu zdobenému ornamentální složitou mozaikou a schodům, které vedou do vody. Reliéfní sloupy kolem bazénu zdobí odlévaná keramika, dekorativní prvek, který byl umělci vytvořen speciálně pro zdejší použití. Tyto unikátní dekorace imitující rákos a květiny v modrozelené kombinaci. Neméně náročné architektonické řešení interiéru nalezneme i ve vstupních prostorech lázní. Barevné mozaiky na stěnách a podlahových plochách vytvářející velkoplošné obrazce fascinující svou živostí a barevnou pestrostí. Amalienbad je z tohoto pohledu stále skutečným klenotem, v němž je typický lesk dvacátých let znásoben množstvím moderních služeb. Lázně Amalienbad, které se svou kapacitou až 1.300 osob řadí k největším lázní v Evropě, byly vystaveny v letech 1923 až 1926. I přes velmi náročnou architekturu bylo toto lázeňské zařízení určeno především pro řadové občany, pracující vrstvu a zároveň jako sportovní stimul pro děti a mládež. Vypovídá o tom i úvodní věta oslavného sborníku k jejich otevření: „Veřejné spolky (sdružení, korporace) jsou povinné dělat vše, co je v jejich moci, aby utužily zdraví lidu a docílily, aby mladá generace byla zdravá a silná“

 Vídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně AmalienbadVídeň_Lázně Amalienbad

Tunel Holland – New York

Historickou zajímavostí, která však už přes osmdesát let slouží nepřetržitě svému účelu, je i tunel Holland v New Yorku, na jehož stavbě se podílela rakovnická keramička RAKO, která do tunelu dodala 15 000 čtverečních metrů obkladaček Tunelia, vyráběných v Rakovníku speciálně pro tuto zakázku v barvě převážně bílé, modré a oranžové. Rozměr obkladaček 108 x108 mm, odvozený z anglických měr, zůstal nadále již standardním formátem pro Tunelii. Za zmínku stojí, že ke kontrole výroby celé zakázky a k přejímání zboží byl do rakovnické továrny vyslán z Ameriky inženýr, který měl na starosti sledovat celou zakázku až po kompletní vyexpedování. Ve svě době (otevřen v roce 1927) byl Hollandův tunel, který spojuje pod řekou Hudson New York a New Jersey, nejdelším automobilovým podvodním tunelem na světě.

 

 

Úvod > O nás > 130. výročí značky RAKO > Klenoty značky RAKO Vyzkoušejte filtr produktů RAKO HOME a RAKO OBJECT.Filtr produktů